Renesance, Humanismus a Anglická Literatura: Přehled
Přechod od středověku k novověku znamenal pro Anglii období zásadních politických, náboženských i kulturních proměn. Vláda dynastie Tudorovců, vznik samostatné anglikánské církve za Jindřicha VIII. a zejména slavné období vlády královny Alžběty I. (1558–1603) přinesly hospodářský rozkvět a mezinárodní prestiž. V této příznivé atmosféře se naplno rozvinula anglická renesance. Ta obohatila světovou kulturu o převratné humanistické spisy, originální sonety a především o geniální alžbětinské drama. V tomto přehledovém článku si představíme klíčové autory a jejich nesmrtelná díla.
Obsah článku
Anglická renesance a alžbětinské divadlo: Od Morovy Utopie k Shakespearovi
V počátcích 16. století položili základy anglického humanismu myslitelé spojení s královským dvorem a oxfordskou univerzitou. Ústřední postavou raného období byl právník, lord kancléř a přítel Erasma Rotterdamského Thomas More (1478–1535). Ve svém latinsky psaném díle Utopie (1516) popsal fiktivní ostrov s ideálním společenským zřízením bez soukromého vlastnictví a náboženské nesnášenlivosti. More tímto dílem podrobil zdrcující kritice sociální poměry v tehdejší Anglii (zejména tzv. ohrazování pozemků, o němž napsal slavný výrok, že „ovce požírají lidi“). Za věrnost katolické církvi byl Jindřichem VIII. popraven a později svatořečen.
Fenomén alžbětinského divadla
Ve druhé polovině 16. století se centrem anglického kulturního života stalo divadlo. Londýn byl v té době jedním z mála evropských měst se stálými divadelními scénami (např. slavné divadlo The Globe). Alžbětinské divadlo mělo svá specifická pravidla:
- Architektura scény: kruhová či polygonální dřevěná stavba s nekrytým nádvořím pro stojící chudší diváky a krytými galeriemi pro bohaté;
- Herecké obsazení: ženské role směli hrát výhradně mladí chlapci, ženy na jeviště nesměly;
- Minimum kulis: chyběly složité rekvizity, o to větší důraz byl kladen na bohaté kostýmy, básnický jazyk a fantazii diváků.
William Shakespeare: Vrchol světové dramatiky
Nejvýznamnějším zjevem anglické i světové literatury je rodák ze Stratfordu nad Avonou William Shakespeare (1564–1616). Jako spolumajitel divadla Globe a úspěšný herec vytvořil 37 dramatických děl a cyklus 154 sonetů. Jeho tvorbu dělíme do tří tvůrčích období:
- 1. Období do roku 1600 (převaha komedií a historických her): Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Kuprec benátský; z historických her např. Richard III. a Jindřich IV.; raná tragédie Romeo a Julie.
- 2. Období 1600–1608 (vrcholné tragédie): období poznamenané zklamáním a úzkostí ze společenského vývoje: Hamlet, kralevic dánský, Othello, Král Lear, Macbeth. Hrdinové těchto her čelí zásadním mravním dilematům a jejich pád pramení z vnitřních vášní či intrik okolí.
- 3. Období po roce 1608 (romance a pohádkové hry): smíření se světem a odpuštění: Zimní pohádka, Bouře.
| Autor | Literární obor | Stěžejní díla | Přínos a charakteristika |
|---|---|---|---|
| Thomas More | Humanistická filozofie | Utopie | Zakladatel žánru sociální utopie a obhájce lidské důstojnosti |
| Christopher Marlowe | Renesanční tragédie | Tragická historie o doktoru Faustovi | Předchůdce Shakespeara; zavedl blankvers do dramatu |
| William Shakespeare | Drama a poezie | Hamlet, Romeo a Julie, Sonety | Genialita psychologie postav, bohatství jazyka a univerzální témata |
| Francis Bacon | Filozofie a esejistika | Nové Organon, Eseje | Průkopník novověké vědecké metody a empirismu |
Shakespearův blankvers a anglický sonet
Z formálního hlediska je anglická renesance spojena se dvěma zásadními veršovými formami. První je blankvers – nerýmovaný pětistopý jambický verš, který se stal ideálním nástrojem pro dramatický dialog, protože zněl přirozeně a vznešeně zároveň. Druhou formou je anglický (shakespearovský) sonet, který se skládá ze tří čtyřverší (kvartet) a závěrečného pointovaného dvojverší (kupletu) s rýmovým schématem abab cdcd efef gg. Mezi nejslavnější patří Shakespearův Sonet 18 začínající veršem: „Mám k letnímu dni tebe přirovnat? / Vždyť ty jsi o moc sladší, něžnější…“
Zajímavým historickým mezníkem bylo vyhoření původního divadla The Globe v roce 1613, kdy během představení Shakespearovy hry Jindřich VIII. selhal divadelní kanón a zapálil doškovou střechu. V 90. letech 20. století bylo divadlo věrně zrekonstruováno na jižním břehu Temže v Londýně jako Shakespeare’s Globe a dodnes hraje hry bez moderního ozvučení a osvětlení přesně tak, jak je prožívali alžbětinští diváci.
Pro studenty připravující se k maturitě je srovnání anglické a španělské renesance zásadním tématem. Doporučujeme nahlédnout do našeho článku o španělské renesanci a Zlatém věku, do přehledu pro barokní literaturu či do rozboru lyriky a epiky.
Get our latest guides, news, and insights highlighted in your Google Search & AI Overviews.







