V Potaz x Vpotaz: Jaký Je Rozdíl a Jak Správně Používat
V českém jazyce se pravidelně setkáváme se slovními obraty a ustálenými frazémy, jejichž pravopisná podoba vyvolává u pisatelů rozpaky. Jedním z velmi frekventovaných spojení v administrativním, publicistickém i každodenním stylu je vazba vyjadřující zohlednění určitých okolností, faktů či argumentů. Často se objevuje dotaz, jak se správně píše obrat v potaz a zda je někdy přípustná jednoslovná varianta vpotaz.
Obsah článku
Pravopisná pravidla pro spojení v potaz a proč je tvar vpotaz chybný
Z hlediska současné platné kodifikace českého pravopisu (Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny i Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR) existuje pouze jediná správná varianta: v potaz, psáno výhradně zvlášť jako dvě samostatná slova.
Spojení se skládá z primární předložky v (pojí se se 4. pádem) a podstatného jména potaz. Jednoslovná podoba vpotaz je z pravopisného hlediska chybná a nespisovná. Na rozdíl od jiných případů, kde v češtině došlo ke vzniku tzv. příslovečných spřežek (např. například, vpravo, dokola, nahoru), u tohoto frazému ke spřežení nikdy nedošlo a substantivum si zachovává svou formální autonomii.
| Tvar | Pravopisný status | Příklad spisovného použití |
|---|---|---|
| v potaz | Jediná spisovná podoba | Soud musí vzít v potaz všechny předložené důkazy a svědectví. |
| vpotaz | Chybný tvar (nespisovná spřežka) | Podoba vpotaz odporuje pravopisné normě a v textech se nesmí vyskytovat. |
Etymologický původ a význam archaického podstatného jména potaz
Proč vlastně píšeme v potaz zvlášť a co samotné slovo potaz znamená? V běžné slovní zásobě moderní češtiny se podstatné jméno potaz jako samostatný větný člen již samostatně nevyskytuje – jedná se o lexikální archaismus, který přežil výhradně v tomto ustáleném frazeologismu.
Historicko-srovnávací lingvistika a etymologické slovníky (např. Jiří Rejzek či Václav Machek) dokládají, že slovo potaz je odvozeno od staročeského slovesa potázati sě (tázat se, ptát se, radit se, obracet se s dotazem). Původní význam slova potaz znamenal dotaz, odvolání k vyšší instanci, zřetel či úvahu. Frazém vzít v potaz tedy doslovně znamenal „obrátit se s otázkou / dotázat se / vzít v úvahu a zřetel“.
V současném jazyce spojení vzít v potaz (dokonavý vid) a brát v potaz (nedokonavý vid) funguje jako plnohodnotné synonymum k vazbám:
- vzít v úvahu (nejběžnější neutrální ekvivalent),
- přihlédnout k něčemu (formálnější administrativní vyjádření),
- zohlednit (kompaktní slovesná alternativa),
- počítat s něčím (hovorovější varianta).
Syntaktická vazba a typické kolokace v českých větách
Spojení v potaz se v českém jazyce pojí téměř výhradně se dvěma slovesy: vzít nebo brát. Z hlediska větné skladby vyžaduje doplnění předmětem ve 4. pádě (koho, co):
- Při sestavování rozpočtu musíme vzít v potaz inflaci a růst cen energií.
- Komise při hodnocení brala v potaz dosavadní studijní výsledky uchazečů.
- Je třeba brát v potaz skutečnost, že projekt má omezený časový rámec.
- Pokud nebudete brát v potaz doporučení lékaře, rekonvalescence potrvá déle.
Povšimněte si, že vazba nikdy nepřipouští vkládání dalších slov mezi předložku a podstatné jméno. Nelze říci například „vzít v velký potaz“ – v takovém případě je nutné použít opis „vzít ve velkou úvahu“ nebo „přísně zohlednit“.
Srovnání se spřežkami: Proč se vpotaz nepíše dohromady
V českém pravopisu existuje mnoho případů, kde původní spojení předložky se jménem srostlo v jediné slovo (tzv. příslovečná spřežka). Mezi typické spřežky patří například vpravo, vlevo, nahoru, dolů, dokola, zpaměti, vskutku, bezpochyby nebo například. V některých případech pravopis připouští obě varianty, například u časových příslovcí rozebíraných v článku podruhé nebo po druhé.
Proč se tedy nepíše také vpotaz dohromady? Pravopisná komise Ústavu pro jazyk český kodifikuje spřežku pouze tehdy, pokud dojde k plné lexikalizaci nového významu, ztrátě původní pádové vazby a vytvoření plnohodnotného příslovce. U spojení v potaz k tomuto srostu nedošlo, protože slovo potaz je stále vnímáno jako předmětové substantivum řízené slovesem vzít/brát (podobně jako ve vazbách dát v sázku, uvést ve známost, brát v úvahu). Psaní vpotaz je proto hrubou pravopisnou chybou.
Kromě předložkových vazeb bývá častým zdrojem nejistot v textu správné psaní zkratek a interpunkce, které podrobně vysvětluje náš průvodce jak správně psát slovo zkratka. Pro přesné porozumění stylistickým rovinám doporučujeme rovněž článek věnovaný latinským obratům typu význam a pravopis výrazu ad hoc nebo pravidla pro zájmena v textu jak správně skloňovat zájmeno ona (ji, jí, ni, ní).
Často kladené otázky k pravopisu spojení v potaz (FAQ)
Je někdy tvar „vpotaz“ povolen jako pravopisná dubleta?
Ne. V žádném vydání Pravidel českého pravopisu ani v platné kodifikaci Ústavu pro jazyk český AV ČR nenajdete tvar vpotaz jako povolenou variantu. Jediný spisovný způsob zápisu je odděleně: v potaz.
Lze říci „brát na potaz“ nebo „dát v potaz“?
Nejčastější a nejpřirozenější vazby jsou vzít v potaz a brát v potaz. Vazba dát v potaz (ve smyslu předložit k úvaze či k posouzení) se v historické češtině sporadicky vyskytovala, v současném jazyce však působí knižně až archaicky a doporučuje se nahradit ji obratem dát k úvaze nebo předložit k posouzení. Tvar brát na potaz je kontaminace (chybné smísení vazeb brát v potaz a brát na zřetel) a je nespisovný.
Jaké je nejlepší synonymum, pokud se chci obratu v potaz vyhnout?
Nejčistším a nejelegantnějším stylistickým řešením v odborném a publicistickém textu je použití plnovýznamového slovesa zohlednit (např. musíme zohlednit tyto faktory) nebo ustálené vazby vzít v úvahu.
Get our latest guides, news, and insights highlighted in your Google Search & AI Overviews.
